Vztah mezi úrovní ERM a ekonomickou výkonností firem

Podnikatelský sektor zažil v posledním desetiletí dvě velké hospodářské krize. Zatímco hospodářská recese na přelomu prvního a druhého desetiletí 21. století měla převážně finanční zázemí, současná hospodářská krize byla způsobena především pandemií koronaviru SARS-CoV-2 a významně ovlivňuje každodenní život společnosti. Mnoho společností, jako reakci na krize, zavedlo systém řízení rizik, který by měl zmírnit dopady krize na jejich strategické cíle. Implementace systému řízení rizik byla spojena s řadou interních změn. Otázkou je, do jaké míry a jak systém řízení rizik ovlivňuje finanční výkonnost společností, což je jeden z hlavních strategických cílů podnikání. ERM je proces, kterým organizace ve všech průmyslových odvětvích hodnotí, kontrolují, využívají, financují a monitorují rizika ze všech zdrojů za účelem zvýšení krátkodobé a dlouhodobé hodnoty organizace pro její zúčastněné strany. ERM je zdokonalení tradičního silového TRM, který se zaměřil hlavně na finanční rizika a rozčlenil nekoordinovaně v rámci firmy. Na rozdíl od TRM se přístup ERM zabývá také provozními a strategickými riziky v nefinančních organizacích a poskytuje koordinované řízení všech rizik, kterým společnost čelí, ať už jde o rizika spojená s řízením podniku, auditem, dodavatelskými řetězci, distribučními systémy, IT nebo lidské zdroje.
Vyvstává klíčová otázka, zda existuje skutečný přímý vztah mezi ERM a výkonem firmy nebo zda je tento vztah ovlivněn také jinými prvky / faktory, které mohou vést k vyšší finanční výkonnosti. Literární rešerše 47 relevantních empirických studií z let 2010-2020 odhalila mezery v poznání efektů ERM. S využitím metodického aparátu kvantitativního výzkumu bude posuzován moderační vliv organizační kultury a mediační vliv ratingu firmy na ekonomickou výkonnost nefinančních podniků, které působí ve středoevropském regionu.