Advanced Experimental Approach to Bank Runs

Téma runů na banky je vzhledem k událostem z posledních let znovu aktuální zejména proto, že pojištění vkladů fyzických osob tento problém spolehlivě neřeší (Rajkamal, Puri 2012). Experiment v kontrolovaném laboratorním prostředí plynule navazuje na předešlý výzkum runů na banky z grantu (IG506089) a staví na jeho výsledcích, významně se však odlišuje. Původní experiment inspirovaný Arifovic a Jiang (2019) testoval rozdíl mezi zápornými a kladnými finančními pobídkami v prostředí runů na banky, a to na základě aplikace behaviorálního konceptu rámcování. Výzkum prokázal, že negativní pobídky mají stěžejní vliv na motivaci subjektů v prostředí strategické nejistoty, která je v experimentu vyjádřena koordinačním parametrem rovným 0.7. Koordinační parametr udává minimální nutný podíl vybírajících v první periodě a subjektů vybírajících v druhé periodě, aby ponechání peněz v bance přinášelo vyšší výplatu než jejich okamžité vybrání. Právě na prostředí strategické nejistoty se bude následující výzkum zaměřovat. Experiment v kontrolovaném laboratorním prostředí se ponese v duchu simultánní hry runu na banky na principech Diamond & Dybvigova modelu (1983), kde budou subjekty čelit ztrátě svých prostředků na základě jejich individuálních rozhodnutí. Tento projekt bude představovat významný posun oproti původnímu experimentálnímu zkoumání. Stěžejní obměnou je nově rozšířená výplatní funkce, která implementuje averzi ke ztrátě prostřednictvím procentuálních poplatků z úspor za výběr při runu na banku. V takové situaci, kdy banka nemá prostředky k uspokojení všech vybírajících, budou vybírajícím účtovány tři výše poplatků – 5, 10 a 15 % vkladů v daném kole. Hlavním cílem experimentu je ověřit, jak významnou roli může hrát averze ke ztrátě při nastavení poplatků za výběr vkladu z banky při samotném runu. Celkově proběhne šest sezení pro tři různé úrovně poplatků a šest kontrolních sezení s klasickými kladnými finančními pobídkami vyskytujícími se v dosavadní literatuře. Sekundárním cílem bude sledování kontrolních proměnných jako je věk, vzdělání, výše příjmu či pohlaví, jejichž vliv v kontextu runu na banky nebyl v dosavadní literatuře dostatečně prozkoumán (Kiss, Rodriguez-Lara and Rosa-García, 2014).