Evaluace stanovení výše náhrady škody a nemajetkové újmy pohledem ekonomie a práva

Projekt se bude zabývat problematikou stanovení výše náhrady škody a nemajetkové újmy v rozhodovací praxi soudů, kdy současná česká právní úprava v zákoně 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „OZ“) stanoví, že „Nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud“. V případě újmy na přirozených právech člověka pak OZ stanoví, že „Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“

Výklad zákona a neurčitých právních pojmů v konkrétních sporech, jako je právě „spravedlivé uvážení“, či „zásady slušnosti“, je v současné době při rozhodování soudních sporů svěřen do rukou soudců, kteří rozhodují na základě svého subjektivního posouzení, kdy současně často dochází také k tomu, že různé soudy v důsledku různých přístupů k metodice výkladu také různě přistupují k aplikaci ustanovení zákona. To vede k situaci, že kvůli nejednotnosti a složitosti je výklad ustanovení zákona nepředvídatelný a účastníci sporu se musí kvůli protichůdnému rozhodování soudů odvolávat k vyšším soudním instancím, což s sebou nese obrovské ekonomické náklady, jak na účastníky sporu samotné, tak i na stát provozující soudní soustavu.

Dle dostupných komentářů k OZ k neurčitým právním pojmům jako je „spravedlivé uvážení“, lze dovozovat, že ono „spravedlivé uvážení“ by mělo reflektovat společenský konsensus na tom, co „spravedlivé“ je a není. Vzhledem k nejednotným a protichůdným soudním rozhodnutím lze důvodně pochybovat o tom, že samotné soudy tento společenský konsensus nalézají, tím spíše v případech, kdy jejich rozhodnutí stojí na subjektivním posouzením osoby soudce, resp. na subjektivní aplikaci metodiky, která je vytvářena samotnými soudy.

Tento projekt se bude zabývat otázkou, jak by bylo možné „outsourcovat“ soudcovský výklad a předat výklad jednoduššímu, předvídatelnějšímu a velice pravděpodobně také levnějšímu procesu. Projekt experimentálním dotazníkovým šetřením otestuje, zda by tato „metoda průzkumu“, tj. kvantitativní analýza, mohla být ekonomicky vhodnější alternativou k současné praxi rozhodování nebo vhodným podkladem pro rozhodování soudů. Cílem projektu je poskytnout alternativní metodu k současnému výkladu soudů v případech neurčitých právních pojmů, které by měly odrážet společenský konsensus. Tohoto cíle chce projekt dosáhnout za pomocí ekonomie, jako souboru nástrojů, který usnadňuje analýzu společenských dopadů soudního výkladu právních norem.

Po skončení výzkumu mohou být závěry použity i v praxi, což může přispět ke snížení ekonomických nákladů pro strany sporu a soudní soustavu.

Projekt bude vycházet z konkrétních soudních rozhodnutí o stanovení výše škody a nemajetkové újmy, kdy rozhodování soudů konfrontuje s výsledky ekonomického experimentu.

Projekt je inspirován výzkumem provedeným v USA, kdy autoři testovali metodu průzkumu pro interpretaci smluv (Shahar, Strahilevitz, 2017). Autoři v něm navrhli, aby se spory o výklad smluvních ustanovení řešily právě metodou průzkumu a prokázali tak bohatý potenciál metody průzkumu. Projekt volně navazuje na diplomovou práci navrhovatele, absolventa Právnické fakulty UK „Ochrana osobnosti ve světle judikatury ESLP a ÚS“.