Případové studie a studie nejlepších praxí v rozvojových studiích - měření efektivity v managementu přírodních zdrojů, projektového managementu rozvojové pomoci a přejímání dobrých praxí v rozvoji programů základního vzdělávání v rozvojových ekonomikách

Projekt je tematicky zaměřen na tři dílčí oblasti rozvojové ekonomie a to na měření efektivity v managementu přírodních zdrojů, projektového managementu rozvojové pomoci a přejímaní dobrých praxí v rozvoji programů základního vzdělávání v rozvojových ekonomikách. Je plánován jako návazný projekt pro rozšířenou skupinu (tří) studentů doktorského studia, jejich konzultanta a školitele, kteří již v letech 2020 a 2021 pracovali na projektu 6/2020 "Case studies v rozvojových studiích - srovnání přístupů v oblastech managementu přírodních zdrojů a projektového managementu rozvojové pomoci" a který přinesl řadu konferenčních a dva časopisecké (Jsc) výsledky.
Prvním dílčím cílem je v části věnované managementu těžby nerostných surovin je na základě provedené analýzy komponentů Resource Governance Index (RGI) pomocí metody kvalitativní komparativní analýzy zhodnotit nastavení managementu surovin z pohledu vzájemných příčinných souvislostí a najít tak kombinace institucionálních faktorů vedoucích k vyšší, popřípadě nižší, úrovni managementu nerostných surovin. Na základě těchto výsledků bude následně provedená případová studie aplikující zjištěné poznatky na konkrétní vybranou zemi z latinskoamerického regionu.
Zmíněný cíl vychází primárně z teorie prokletí přírodních zdrojů (Sachs, Warner 1995), které je mimo jiné vysvětlováno také prostřednictvím teorie institucí a jejich vlivu na management těžby surovin. Literatura předkládá na toto téma obecný pohled (např. Mehta et al. 1999, Raagle 2017) nebo naopak úzce zaměřený pohled prostřednictvím jednoho konkrétního aspektu institucionálního prostředí (např. Haufler 2010, Joshi 2013, Empremian et al. 2017).
Pro dosažení cíle bude využita metoda fuzzy-set kvalitativní komparativní metoda (fsQCA) umožňující najít příčinné souvislosti mezi jednotlivými zkoumanými faktory a umožňuje tak dané téma řešit z odlišného úhlu pohledu, než je dle dostupné literatury běžné.
Druhým dílčím cílem je posouzení a následná komparace stavu primárního vzdělávání v Ugandě a Keni, se kterým má jedna z řešitelek již osobní zkušenosti z práve v terénu. Půjde o kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Cílem je změřit dva vzorky, z jichž každý bude čítat třiCet škol z každé země. Protože v daném případě nejsou k dispozici hodnověrná a ucelená data, uskuteční autorka vlastní terénní výzkum. Ten se bude metodologicky opírat o využití práce GOKAH, T. (2006). The Naive Researcher: Doing Social Research in Africa. International Journal of Social Research Methodology. Autor obecně uvádí, že pro cizince je sběr dat snažší, protože je vnímán domácí komunitou spíš jako etnograf a odpadá podezření, že by mohl následně dotazované, resp. instituci, kterou reprezentují, poškodit v rámci vnitropolitických konfliktů.
Třetím dílčím cílem je vyhodnotit úspěšnost a způsob metod českého projektového managementu v rámci vyhodnocení polostrukturovaných rozhovorů s realizátory rozvojové pomoci.